Znaménka, nádorová onemocnění kůže

Co bychom měli vědět o kůži:
Možná, že některé z vás překvapí, že kůže patří mezi orgány lidského těla, dokonce se svou plochou 2m² je orgánem největším. Skládá se ze dvou vrstev - pokožky a škáry, které leží na podkožní tukové tkáni jako na měkkém polštáři.

• Pokožka je tvořena několika vrstvami buněk, vrchní vrstva rohovatí a neustále se olupuje. V pokožce nacházíme i buňky obsahující kožní pigment - melanin.
• Škára je vazivová část kůže, najdeme v ní elastická vlákna, která mají zásadní vliv na pružnost a pevnost kůže.

Funkce kůže:

• ochrana proti mechanickým, fyzikálním i chemickým vlivům, zejména proti UV záření
• pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu
• tvoří se v ní vitamín D a díky funkci imunologické i některé protilátky
• vylučuje vodu i některé škodliviny
• je orgánem vnímání, pomocí tělísek v kůži uložených cítíme bolest, teplo, tlak
• funkce estetická - jak by vypadal člověk bez kůže můžeme vidět v jednom americkém filmu a není to pohled zrovna příjemný.

Pokud o své kůži víme co nejvíce, můžeme udělat rozumný kompromis mezi kvalitou pleti a dobou její relativní mladosti a svěžesti. Jedním ze způsobů, jak svoji kůži ozdravit, je rozumné opalování. Nerozumným pobytem na slunci nebo v soláriu můžeme naopak kůži prokázat medvědí službu.

Opalování prošlo několika módními vlnami. Ty tam jsou doby, kdy byla v módě bělostná pleť Bílá pleť znamenala urozenost, slunečník byl nedílnou součástí garderoby . Na začátku našeho století se vše obrátilo. Do módy přišel bronz, nejprve v obličeji, později po celém těle. Rozvoj vědy potvrdil prospěšnost opalování, zejména pro tvorbu vitaminu D a léčení některých kožních chorob (ekzémů a lupenky), ale také tuberkulózy. Jenomže člověk, tvor nerozumný, začal pobyt na slunci přehánět a k tomu přidal ještě systematické ničení ozónové vrstvy atmosféry. Nedosáhl však zdravější a krásnější kůže,dostavil se efekt opačný. Pleť stárla rychleji a zvýšil se počet lidí, kteří onemocněli rakovinou kůže.

Nejnebezpečnější z kožních nádorů je maligní melanom kůže, kterým ročně onemocní v ČR okolo 1200 osob. Ostatní typy kožních nádorů jsou ještě asi desetkrát častější. Všeobecně se u nádorů kůže projevuje nepříznivý jev - TRVALÝ NÁRŮST VÝSKYTU.

Nejčastější příznaky:

MALIGNÍ MELANOM (NÁDOR Z PIGMENTOVÝCH BUNĚK)

Melanom může vzniknout z pigmentového znaménka, ale i v neporušené kůži. Obvykle bývá tmavě zbarven, vzácněji se však vyskytují i bezbarvé formy.

• rychlý růst
• změna barvy, velikosti, okrajů a tvaru, povrchu a pod.
• změna pocitů - občasné svědění

NEMELANOMOVÉ KOŽNÍ NÁDORY

málo zánětlivé tužší papuly, uzly nebo hrboly

• nehojící se drobné rány
• neúčinnost běžné léčby
• častá nepřítomnost subjektivních příznaků.

Jak poznat, že se jedná o maligní melanom?

Současná klasifikace rozlišuje čtyři základní formy.

• Lentigo maligna melanom nestejnoměrně pigmentované ložisko mapovitého tvaru na obličeji lidí pozdního věku se plošně zvětšuje řadu let než dojde k vytvoření nádoru
• Povrchově se šířící melanom (nejčastější typ) obvykle u lidí středního věku v kterékoliv lokalizaci na těle pomalé zvětšování - zpočátku stejnoměrně, později nerovnoměrně pigmentované ložisko v průběhu rozrůstání ložiska do plochy se mohou vytvářet světlá depigmentovaná místa po různě dlouhé době (někdy po 5 i více letech) se na povrchu plošného ložiska vytvoří hrbol - a dosud příznivá prognóza se výrazně zhoršuje !
• Nodulární melanom (druhá nejčastější forma) vyrůstá během krátké doby několika měsíců na nezměněné kůži nebo v névu různě velký, nepravidelně pigmentovaný hrbol, obvykle široce přisedlý ke kůži vzácně může pigment zcela chybět rychle se objevují metastázy a prognóza není velmi příznivá
• Akrolentiginozní melanom vzniká na místech těla bez vlasových folikulů (na ploskách nohou, na dlaních, na prstech, pod nehty).

POZOR
Pro maligní charakter pigmentové léze, nebo pro podezření na maligní změnu dosud klidného ložiska, může svědčit některá následující změna:

• změna velikostí a tvaru
• změna obrysu (dosud pravidelný a hladký okraj se stává nepravidelným)
• změna barvy (velmi charakteristické je nepravidelné rozmístění pigmentu v rozsahu ložiska, se vznikem různých odstínů černé; hnědé, modré, šedé, červené a bílé barvy.
• změna v elevaci (dříve ploché ložisko v úrovni okolí se postupně zvedá nad okolí a stává se hmatným)
• změna povrchových charakteristik (ztráta normálního kožního reliéfu, později tvorba šupin, eroze, krusty)
• vznik příznaků (jedním z charakteristických příznaků je pocit šimrání nebo svědění stávající léze). vzniká na místech těla bez vlasových folikulů (na ploskách nohou, na dlaních, na prstech, pod nehty).

RIZIKOVÉ SKUPINY

1. Kožní fototyp

Stanovuje se podle barvy kůže, vlasů, očí a podle reakce kůže na slunce: nejčastěji bývá postižen typ I. a II.

• I typ : velmi citlivá pokožka velmi světlá pleť, světlé nebo rezavé vlasy a modré oči na slunci pleť nikdy nezhnědne, maximálně zčervená bezpečná doba pobytu na přímém slunci je 5-10 minut
• II typ: citlivá pokožka světlá pleť, světlé vlasy, modré či zelené oči, častý výskyt pih na pokožce při opalování se spálí často a zhnědnou jen málo bezpečná doba pobytu na slunci je 10-20 minut.
• III typ: normálně citlivá pokožka lehce tónovaná pleť hnědé a tmavě plavé vlasy pleť na sluníčku zhnědne a spálí se zřídka bezpečná doba pobytu na přímém slunci je 20-30 minut.
• IV. typ: pleť odolná vůči slunci snědá pleť tmavé vlasy, tmavé oči kůže na slunci snadno zhnědne a téměř nikdy se nespálí bezpečná doba pobytu na přímém slunci je až 45 minut.

Zhnědnutí kůže je způsobeno tvorbou kožního barviva melaninu, který je přirozeným ochranným filtrem, schopným pohltit některé složky slunečního záření. Čím menší schopnost melanin tvořit, tím větší nebezpečí pro poškození kůže.

2. Genetické aspekty

Výrazně vyšší riziko vzniku melanomu mají nositelé zvláštních mateřských znamének (velikost více než 7 mm, skvrnitá pigmentace). V některých rodinách je spolu s výskytem zvláštních mateřských znamének - dysplastických névů - také četný výskyt maligního melanomu..

HLAVNÍ PŘÍČINA VZNIKU :

Sluneční záření
Před dopadem na zemský povrch prochází sluneční záření zemskou atmosférou, která funguje jako filtr. Viditelné světlo a infračervené záření jí prochází téměř nedotčeny, ultrafialová složka slunečního záření je zčásti absorbována ozonovou vrstvou atmosféry. Jednou z příčin vzestupu výskytu kožních nádorů. je ztenčení ozonové vstvy, a tedy snížení její filtrační schopnosti. Přílišná intenzita ultrafialového záření dopadající na pokožku může kůži poškozovat a vést až ke vzniku kožních nádorů.

• Nemelenomové kožní nádory Nezáleží jenom na ozáření v nedávné době, nýbrž na dávce ultrafialového záření za celou dosavadní dobu života jedince. Nejčastější místa vzniku kožních nádorů jsou ty, které bývají slunečnímu záření nejvíce vystaveny (obličej, hřbety rukou). Nebezpečné je, že se účinky UV záření v těle kumulují a projeví se až po letech. Někdy to může trvat až 20 let. Teprve nyní se objevují problémy u lidí, kteří se nadměrně slunili v letech 80., protože to jaksi patřilo k životnímu stylu. Kdo nepřijel z dovolené pěkně hnědý, jako by na dovolené vůbec nebyl.Smutné je, že nejčastěji jsou postiženi lidé, kteří na slunci bez náležité ochrany pobývali v dětském věku.
• Melanom Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je krátké, nárazové a intenzivní vystavení slunečnímu záření. Toto nebezpečí hrozí především při krátkodobých dovolených, kdy kůži vystavíme prudkému slunci bez předchozí postupné přípravy. Nebezpečné je také,,opalování" mateřských znamének, neboli névů.

Jak se můžeme vzniku onemocnění bránit?
Zachycení pokud možno ploché formy je zvláště důležité, neboť u těchto je léčba nejúčinnější !!! OBZVLÁŠTĚ VÝRAZNĚ u melanomu platí pravidlo, že včasný záchyt znamená lepší prognózu, při velmi včasném odstranění je pravděpodobnost dalšího růstu prakticky nulová.

Tři zbraně v boji s nádorovými onemocněními

• ODBORNĚ "PRIMÁRNÍ PREVENCE" - předejití vzniku onemocnění Nejdůležitější je správná ochrana před ultrafialovým zářením - vhodné je používání ochranných krémů, oděvů, dodržování rekreačního režimu vylučujícího opalování v poledních hodinách. To je důležité hlavně pro mladé lidi a rodiče malých dětí, neboť více než polovina celoživotní dávky ultrafialového záření dopadne na kůži během prvních 20 let života. O prevenci se však lidé málo zajímají a mnohdy si libují ve svých nezdravých návycích . " Pro zdravého člověka není zdraví touhou, nýbrž samozřejmostí. " Bohužel ani při dodržování těchto pravidel nelze zaručit, že se lidem nádorové onemocnění vyhne. Proto je nejúčinnější používat zároveň i druhé zbraně - mít se na pozoru, aby onemocnění - pokud k němu přece došlo - bylo rozpoznáno zavčas a léčba nastoupila co nejdříve.
• "SEKUNDÁRNÍ PREVENCE" - časné rozpoznání vzniku choroby Smyslem je zachytit nemoc ještě dříve, než se její příznaky rozvinuly tak, že si jich povšimne i sám pacient. U některých diagnóz jiných typů nádorů jsou již dokonce rozpracovány postupy, jak cíleně vyšetřovat velké skupiny obyvatelstva se záměrem zachytit příslušnou chorobu u těch osob, které si jí dosud nejsou vědomy, a okamžitě zahájit léčbu. Označují se často anglickým slovem "screening". Nejznámější je plošné rentgenologické vyšetřování prsů žen (nejčastěji ve věku 50 - 70 let, a to jednou za 2-3 roky) - tzv. mammografický screening. Nyní jsme zavedli také obdobný způsob plošného vyšetřování a včasné diagnostiky také u kůže. Díky přesné diagnóze sytémem microDERMŽ je možno včas posoudit nebezpečnost kožního útvaru !
• "LÉČBA" - nejdražší a nejméně příjemná Melanom patří k lidským karcinomům s nejvyšší úmrtností. Neodpovídá na konvenční protinádorovou chemoterapii a ozařování, a proto je léčba maligního melanomu kůže převážně chirurgická. Jedná se o chirurgické odstranění nádoru s dostatečným lemem zdravé kůže. Rekonstrukce vzniklého defektu pak záleží na jeho velikosti a lokalizaci, je tedy individuální. Melanom se může šířit, především cestou mízních cév, nejčastěji do mízních uzlin. Při postižení mízních uzlin, je nutné jejich kompletní odstranění v dané lokalitě (nejčastěji podpaží nebo tříslo). Po odstranění melanomu jsou pacienti dlouhodobě sledováni a dle stavu je eventuálně měněna či doplňována léčba. V těchto případech bývá individuálně indikováno i ozařování a celková léčba.U pokročilejších nádorů se přidává podpůrná léčba, obvykle Interferon alfa nebo nádorové vakcíny. Při orgánových metastázách se lze používat i chemoterapii.

Působení zhoubného nádoru na organismus je různé.
Velmi často dochází k celkovému chátrání celého těla.Nemocný má pocit velké únavy. Později vede choroba k úbytku na váze a chřadnutí pacienta. Nádorové buňky odebírají tělu důležité látky a tím dochází k oslabení obranných sil organizmu. Také určité formy léčby, jako např. chemoterapie ( použití buněčných jedů) nebo ozařování postihují negativně i ostatní zdravé buňky těla - imunitní systém, kostní dřeň, zažívací ústrojí . Proto se často připojí i další komplikace, které jsou příčinou smrti

Závěr
Obecně lze říci, že více ohrožení jsou lidé světlí (severský typ - světlé vlasy, modré oči, či keltský typ - rezavé vlasy, oči oříškové nebo zelené), se sklonem ke spálení na slunci, nicméně existují i pacienti těmto typům se zcela vymykající. Dalším vypozorovatelným rizikovým faktorem je výskyt, eventuálně větší množství dysplastických pigmentových znamének - tento je však víceméně opět spojen s vystavením slunci. Podle současných poznatků je právě oblast prevence a včasné diagnostiky hlavním bitevním polem v boji s nádorovými onemocněními. Tím lze tedy říci, že miliony lidí mohou svůj život výrazně prodloužit.